Co udělá s plánem na čtyřicet let půl procenta inflace navíc?

Půl procentního bodu inflace ročně vypadá jako drobnost. V plánu na čtyřicet let ale rozhoduje. V modelovém příkladu páru, který chce přestat pracovat v padesáti, přestane plán s inflací 2,5 % místo 2 % vycházet a finanční majetek dojde v roce 2053. Studentce, která bude pracovat až do důchodu, plán vychází dál, jen na konci zbude v dnešních cenách zhruba o pětinu méně. Rozdíl mezi nimi dělá to, jak dlouho žijí ze mzdy a jak dlouho z majetku.

Modelové příklady smyšlených domácností, ne rada. Čísla jsou z plánu spočteného 9. 11. 2026. Od 15. 11. 2026 počítá FinVize daně a státní důchod přesněji podle zákona a simulace pracuje s kolísáním inflace naměřeným od roku 2000, takže dnes vyjdou jinak; nejvíc se mění pravděpodobnost.

Co se změnilo

Do 9. 11. 2026 počítala FinVize s dlouhodobou inflací 2 % ročně, tedy s inflačním cílem České národní banky. Od roku 2010, kdy ČNB na 2 % cílí, byla ale průměrná inflace podle Českého statistického úřadu 3,35 % ročně. V klidných letech 2010 až 2021 to bylo 1,99 %, cíl se tedy držel; průměr zvedly roky cenových šoků po nich. Plán na desítky let s takovými roky počítá, a proto dnes bere cíl s přirážkou: 2,5 % ročně. Na nejbližší roky platí prognóza ČNB z 5. 11. 2026, pro rok 2027 3,2 % a pro rok 2028 2,3 %.

Spolu s inflací se posunuly předpoklady, které na ní závisejí. Mzdy rostou o 4,5 % ročně místo 4 %, tedy dál o dva body rychleji než ceny. Bydlení, zdravotní péče a nájmy zdražují o půl bodu rychleji. Dluhopisy vynášejí 4,5 % místo 3,5 %. Výnos akcií zůstal stejný.

Daniel a Simona: plán, který byl na hraně

Danielovi je třicet devět, Simoně třicet sedm. Bydlí v bytě s hypotékou do roku 2036, velkou část příjmu odkládají a chtějí přestat pracovat v padesáti: Daniel v roce 2037, Simona v roce 2039. Do státního důchodu jim pak zbývá sedmnáct let, které ponesou jen úspory. Jejich plán podrobně popisuje článek o konci práce v padesáti.

S předpoklady platnými do 9. 11. jim peníze vydržely do konce plánu v roce 2081 a v dnešních cenách zbylo 26,5 milionu korun, včetně bytu. Byl to ale plán na hraně: konec práce v padesáti byl zároveň nejdřívější rok, se kterým peníze vydržely, a z tisíce simulovaných průběhů vyšlo jen něco přes polovinu.

S dnešními předpoklady finanční majetek dojde v roce 2053, rok předtím, než Danielovi začne státní důchod. Od té doby si plán půjčuje, jak popisuje heslo dluh z plánu. Na konci plánu jim v dnešních cenách zbude 19,4 milionu korun, ale je to hlavně byt. Nejdřívější konec práce, se kterým peníze vydrží, se posune o rok, na roky 2038 a 2040, a simulace dává 49 procent.

Co vzala inflace a co vrátily mzdy

Změnu jde rozložit po krocích. Majetek Daniela a Simony na konci plánu, v dnešních cenách:

• s předpoklady do 9. 11.: 26,5 milionu korun, peníze vydrží celý plán,
• jen s vyšší inflací a prognózou: 15,0 milionu, finanční majetek dojde v roce 2052,
• k tomu s rychlejším růstem mezd: 18,5 milionu, dojde v roce 2053,
• k tomu s vyšším výnosem dluhopisů, tedy s dnešními předpoklady: 19,4 milionu, dojde v roce 2053.

Inflace sama vzala přes 11 milionů. Mzdy z toho vrátily 3,5 milionu, dluhopisy necelý milion. Víc mzdy vrátit nemohou, protože po padesátce už žádné nejsou: dalších třicet let žijí Daniel a Simona z majetku a výdaje rostou s cenami bez náhrady.

Tereza: mzda drží krok s cenami

Tereze je dvacet jedna, studuje vysokou školu a má brigádu. Plán jí sahá do roku 2095 a pracovat bude podle něj do roku 2072, kdy jí bude šedesát sedm.

S předpoklady do 9. 11. by jí na konci plánu zbylo 19,0 milionu korun v dnešních cenách. Vyšší inflace sama by to stáhla na 10,5 milionu, skoro na polovinu. Rychlejší růst mezd jí ale vrátí většinu: s dnešními předpoklady má 15,4 milionu a plán vychází celý. Nejdřívější rok, kdy by mohla přestat pracovat a peníze by vydržely, se posune z roku 2056 na rok 2057.

Proč stačí půl procenta

Mzda roste dál o dva body rychleji než ceny, takže dokud člověk pracuje, vyšší inflace se mu v plánu skoro vyrovná. Výnos akcií se ale v předpokladech nezměnil, takže po odečtení vyšší inflace vynáší o půl bodu méně. Za jeden rok je to drobnost, za čtyřicet let se to sčítá, a nejvíc to stojí toho, kdo dlouho žije z majetku.

Plán, který vychází s rezervou, takovou změnu unese. Plán, který byl na hraně, ji pozná hned. Proto FinVize vedle jednoho výpočtu ukazuje i pravděpodobnost, že plán vyjde: Danielovi a Simoně říkala už před změnou, že vychází jen zhruba každý druhý průběh.

Jak s tím počítá FinVize

Předpoklady inflace, mezd a výnosů jsou v Nápovědě na stránce Předpoklady a jejich zdroje, každý se zdrojem a datem ověření. Kdo chce počítat s jinou inflací, zadá ji ve variantě plánu, v části Předpoklady; varianta pak touto inflací počítá po celou dobu, bez prognózy. Odpověď Vyšší inflace v Co kdyby… ukáže bez uložení, co s plánem udělá inflace 5 %. Kontrola plánu zkouší inflaci o dva body vyšší a simulace tisíc průběhů s náhodnou inflací i výnosy.