Sedí odhad výdajů, když ho srovnáte se třemi měsíci výpisů z banky?

Odhad výdajů z hlavy bývá nižší než skutečnost, protože se na něj zapomínají drobné a nepravidelné platby. V modelovém příkladu domácnost odhadla 38 000 Kč měsíčně. Průměr tří měsíců výpisů z banky dal 44 200 Kč, a když se v něm platba placená jednou za rok rozpočítala na celý rok, zůstalo 42 400 Kč. Rozdíl 4 400 Kč měsíčně nevznikl jednou velkou platbou, ale v jídle, dopravě a volném čase.

Modelový příklad smyšlené domácnosti, ne rada.

Kdo jsou Petr a Jana a na co se ptají

Petr a Jana mají dvě děti a bydlí v nájmu. Když si zakládali finanční plán, odpověděli v dotazníku na otázku, kolik měsíčně utratí bez splátek úvěrů: 38 000 Kč. Plán s tím číslem počítá na desítky let dopředu, a tak je zajímá, jestli sedí. Stáhli si v internetovém bankovnictví výpisy z účtu za srpen, září a říjen a nahráli je do rozpočtu domácnosti.

Co ukázaly výpisy

Platby se rozdělily do kategorií a rozpočet spočítal průměr za tři měsíce. V pohledu Podle výpisu, kde je každá platba v měsíci, kdy prošla účtem, to vedle odhadu, který Petr a Jana do plánu zadali po kategoriích, vypadá takhle:

Bydlení a energie: odhad 16 000 Kč, výpisy 16 400 Kč. Jídlo: odhad 9 000 Kč, výpisy 11 300 Kč. Doprava: odhad 3 000 Kč, výpisy 4 100 Kč. Pojištění a poplatky: odhad 1 500 Kč, výpisy 2 600 Kč. Volný čas a restaurace: odhad 4 000 Kč, výpisy 5 900 Kč. Oblečení: odhad 1 500 Kč, výpisy 1 200 Kč. Ostatní: odhad 3 000 Kč, výpisy 2 700 Kč.

Bydlení odhadli skoro přesně, protože nájem a zálohy na energie jsou stejné každý měsíc. Největší rozdíl je v jídle: do odhadu počítali velký nákup jednou týdně, výpisy k němu přidaly obědy v práci, svačiny dětí a nákupy cestou, obvykle po několika stovkách. U oblečení a ostatních výdajů naopak odhadli víc, než za tři měsíce odešlo.

Tři platby, které do průměru nepatří tak, jak vypadají

Průměr výpisů by ale zkreslily platby, které vypadají jinak, než čím jsou. U Petra a Jany jsou tři.

Oprava auta

V září zaplatili 18 000 Kč za opravu auta po nehodě. Byl to jednorázový výdaj: stejná oprava se nebude opakovat. Kdyby zůstal v průměru, přidal by k dopravě 6 000 Kč měsíčně na všechny budoucí roky. Proto u platby v rozpočtu odpověděli na otázku Jak často volbou Jednorázově. Jednorázová platba stojí v obou pohledech rozpočtu mimo průměry, takže průměr dopravy 4 100 Kč je bez ní. Ve výpisu za září zůstává, protože peníze z účtu opravdu odešly.

Peníze na spořicí účet

Každý měsíc posílají 5 000 Kč na vlastní spořicí účet. Ve výpisu z běžného účtu je to odchozí platba jako každá jiná. Výdajem na život ale není: peníze zůstaly doma, jen na jiném účtu. Jde o převod mezi vlastními účty, nebo o spoření, podle toho, jestli rozpočet vidí i spořicí účet. Do výdajů v plánu nepatří ani v jednom případě.

Pojistné jednou za rok

Povinné ručení za auto, 7 200 Kč, se platí jednou ročně a připadlo na září. V průměru za tři měsíce se z něj stalo 2 400 Kč měsíčně, a proto vyšlo pojištění na 2 600 Kč. Za celý rok je to přitom 600 Kč měsíčně. U platby proto v rozpočtu odpověděli na otázku Jak často volbou Ročně. V pohledu Rozpočítané ji rozpočet rozdělí na dvanáct dílů po 600 Kč, od září dopředu, a srpnu, který byl před ní, dá stejný díl odhadem a řekne to. Pojištění tak vychází na 800 Kč měsíčně a výdaje celkem na 42 400 Kč.

Taková pravidelná platba patří do plánu jako roční platba 7 200 Kč, ne jako měsíční částka z jednoho čtvrtletí. Až bude mít rozpočet výpisy za víc než rok, najde ji i sám mezi platbami, které chodí jednou za rok.

Jak s tím počítá FinVize

Rozpočet sám do plánu nic nezapíše. Stojí mimo plán a dívá se zpátky: ukazuje, co se stalo, kdežto plán počítá s tím, co teprve přijde. Petr a Jana mají dvě cesty. Částky po kategoriích mohou do plánu přepsat sami, nebo v plné verzi přenést průměr jedním tlačítkem; přenos jde celý vrátit. Povinné ručení přenos zapíše jako roční položku plánu se 7 200 Kč a měsícem, kdy naposledy přišlo. Kategorii, kterou chtějí nechat, jak je, nechají.

Když plán převezme čísla rozpočtu, počítá s výdaji 41 800 Kč měsíčně a se 7 200 Kč jednou za rok, dohromady 42 400 Kč měsíčně místo 38 000 Kč, tedy o 52 800 Kč víc za rok. Co to udělá s výsledkem plánu, se ukáže v plánu samém: na časové ose, v Kontrole plánu i v tom, kdy by peníze došly. Plán přitom nehodnotí, jestli je 42 400 Kč moc, nebo málo. Je to číslo, se kterým se dál počítá.

Tři měsíce, nebo celý rok?

Tři měsíce stačí na výdaje, které chodí každý měsíc: jídlo, doprava, bydlení. Na platby jednou za rok stačí jen s odpovědí, jak často chodí: bez ní by z povinného ručení zůstalo 2 400 Kč měsíčně. Na dovolenou, vánoční dárky nebo školní pomůcky v září tři měsíce také nestačí. Čím delší období rozpočet má, tím méně průměr závisí na tom, které měsíce se trefily do výpisů.

Známé metody dělení příjmu, jako je pravidlo 50/30/20, se na stejná čísla dívají jinak: počítají, jakou část příjmu domácnost dává na potřeby, na přání a na spoření. Rozpočet je ukazuje vedle sebe, jako pravidla jejich autorů. Petrovi a Janě odpověděl na jejich otázku i bez nich: odhad byl zhruba o desetinu nižší než skutečnost a nejvíc chybělo v drobných platbách.