Maximální vyměřovací základ
Důchod a stát
Strop ročního příjmu, ze kterého se sociální pojištění ještě platí. Co je nad ním, se do důchodu nezapočítá.
Do důchodu se počítají jen výdělky, ze kterých se platilo sociální pojištění. Od roku 2008 má toto pojištění roční strop, tzv. maximální vyměřovací základ. Z příjmu nad stropem už neodvádí pojistné zaměstnanec ani zaměstnavatel, a proto se do důchodu nepromítne. Pro rok 2026 je strop 48násobek průměrné mzdy, tedy 2 350 416 Kč. Kdo měl například v roce 2025 hrubou mzdu 2,6 milionu Kč, tomu se za ten rok započte jen strop pro rok 2025, tedy 2 234 736 Kč.
Strop platí od roku 2008 a byl nastaven na 48násobek průměrné mzdy. Od roku 2010 byl dočasně zvýšen na 72násobek, v letech 2010 a 2011 tak činil 1 707 048 Kč a 1 781 280 Kč. Od roku 2012 se vrátil ke 48násobku. Do roku 2007 zaměstnanci žádný strop neměli, takže vysoké výdělky z let 1986–2007 se do důchodu započítávají celé. Výjimkou byly OSVČ, které měly pevný strop: za rok 2007 šlo o vyměřovací základ 486 000 Kč.
Zastropovaná částka se pak přepočítá koeficientem stejně jako výdělky z ostatních let. U důchodu přiznaného v roce 2026 vycházejí přepočtené stropy zhruba od 2,17 milionu Kč (rok 2018) do 3,48 milionu Kč (rok 2011).
Strop souvisí i s druhou redukční hranicí. 48násobek průměrné mzdy za rok odpovídá 4násobku měsíčně, tedy přesně úrovni druhé redukční hranice (400 %). Kdo od roku 2008 vydělával každý rok nad stropem, dostane se osobním vyměřovacím základem zhruba k druhé hranici, ne výš. Druhá hranice tak v praxi ořezává hlavně vysoké výdělky z let před rokem 2008 a z let 2010–2011. Výpočtový základ pro rok 2026 proto nemůže přesáhnout 66 655 Kč a u nejvyšších příjmů pak výši důchodu určuje už jen počet let pojištění.
Strop se počítá ze součtu všech zaměstnání za rok. U jednoho zaměstnavatele se pojistné nad stropem přestane strhávat samo. Při více zaměstnavatelích se strhává dál a pojistné z částky nad stropem se stává přeplatkem. Ten se vrací jen na písemnou žádost doloženou potvrzeními od zaměstnavatelů. Na důchod přitom nemá vliv, jestli o vrácení požádáte.
Zdroje
- ČSSZ: Maximální vyměřovací základ (strop, součet zaměstnání, přeplatek a jeho vrácení) · ověřeno 27. 9. 2026
- MPSV: Pojistněmatematická zpráva o sociálním pojištění 2008, s. 13 (strop OSVČ za rok 2007 a strop pro všechny od roku 2008) · ověřeno 27. 9. 2026
- MPSV: Informace o změnách od 1. 1. 2011 (72násobek průměrné mzdy i v roce 2011) · ověřeno 27. 9. 2026
- Zákon č. 155/1995 Sb., § 15 a § 16 odst. 8 (redukce a zaokrouhlení výpočtového základu) · ověřeno 27. 9. 2026
Hodnota, se kterou plán počítá
2 350 416 Kč
Spočítejte si to
- Jak dlouho vydrží úspory · Jak dlouho vydrží majetek, ze kterého se čerpá?
Ve FinVizi se příjmy, výdaje, majetek, investice a dluhy domácnosti počítají dohromady v jednom plánu, rok po roce. Z čeho se plán skládá, ukazuje stránka Části plánu.
Souvisí s tím
- Vyměřovací základ · Příjem, ze kterého se platí sociální pojištění, u zaměstnance hrubá mzda.
- Redukční hranice · Hranice, nad kterými se vyšší příjem do důchodu započítává jen z části.