Co udělá inflace s úsporami za 20 let?

Inflace úsporám neubere ani korunu, a přesto je zmenšuje: za stejnou částku se každý rok pořídí o něco méně. Při inflaci 2 % ročně má 100 000 Kč za 20 let kupní sílu dnešních 67 297 Kč. Jestli úspory ve skutečnosti ztrácejí, záleží na tom, kolik mezitím vydělávají.

Co inflace je a kdo ji měří

Inflace je růst cenové hladiny. Český statistický úřad ji měří na spotřebním koši, tedy na cenách zboží a služeb, které domácnosti běžně kupují, a zveřejňuje ji každý měsíc. Česká národní banka má inflační cíl 2 % ročně. V jednotlivých letech se skutečná inflace od cíle liší, někdy výrazně.

Zdražuje se z cen, které už zdražily

Inflace se skládá jako úrok. Druhý rok se nezdražuje z původních cen, ale z těch loňských, už vyšších. Proto na totéž, co dnes stojí 100 000 Kč, bude za 10 let potřeba 121 899 Kč a za 20 let už 148 595 Kč. Kupní síla dnešní částky klesá stejným tempem z druhé strany: za 10 let na dnešních 82 035 Kč, za 20 let na 67 297 Kč.

Obě čísla říkají totéž. První se hodí tomu, kdo na něco spoří a ptá se, kolik to bude stát. Druhé tomu, komu peníze leží a ptá se, co za ně později pořídí.

Úspory, které leží, a úspory, které vydělávají

Peníze v hotovosti nebo na účtu bez úroku ztrácejí kupní sílu celým tempem inflace. Úspory, které se zhodnocují, ztrácejí jen rozdíl. Tomu, co z výnosu zbude po odečtení inflace, se říká reálný výnos. Když je výnos nižší než inflace, je reálný výnos záporný: částka na výpisu roste, a přesto se za ni pořídí méně. Když je vyšší, kupní síla úspor roste, jen pomaleji, než ukazuje výpis.

U dlouhodobých výpočtů se proto často pracuje rovnou s reálným výnosem: od očekávaného zhodnocení se odečte inflace a všechny částky zůstávají v dnešních cenách. Výsledek se pak čte snadno, protože ho jde porovnat s dnešními cenami a s dnešní mzdou.

Proč na tom záleží hlavně u dlouhých plánů

U peněz, které budete potřebovat za rok nebo dva, inflace mnoho neudělá. U úspor na stáří je to jinak. Kdo dnes plánuje, že bude za třicet let potřebovat určitou částku měsíčně, myslí ji v dnešních cenách. V tehdejších korunách to bude částka výrazně vyšší. Výpočet, který inflaci vynechá, proto potřebu podcení. A výpočet, který uvádí zhodnocení bez odečtení inflace, zase výsledek přecení.

Různé věci navíc zdražují různě rychle. Obecná inflace je průměr za celý spotřební koš; bydlení, energie nebo zdraví se od ní mohou dlouhodobě lišit. Domácnost, která za ně utrácí velkou část příjmů, pocítí jinou inflaci, než jakou hlásí statistika.

Modelový příklad

Modelový příklad, ne rada. Někdo má dnes 100 000 Kč. Při inflaci 2 % ročně, kterou kalkulačka předvyplňuje, bude mít ta částka za 10 let kupní sílu dnešních 82 035 Kč a za 20 let dnešních 67 297 Kč. Aby si za 20 let pořídil totéž co dnes, potřeboval by 148 595 Kč.

Skutečná inflace nebude každý rok stejná. Výpočet neříká, co se stane, ale co by vyšlo, kdyby ceny rostly zadaným tempem. S vyšší inflací je propad rychlejší, a protože se skládá, roste rozdíl s každým dalším rokem.

Na čem výsledek nejvíc závisí

• na průměrné inflaci za celé období: i malý rozdíl se za dvacet let nasčítá,
• na délce doby, protože se zdražuje z už zdražených cen,
• na tom, jestli a kolik úspory mezitím vydělávají,
• na tom, za co domácnost utrácí, protože její vlastní inflace se od obecné liší.

Ve FinVize

V plánu FinVize je obecná inflace předpoklad, u kterého vidíte zdroj i datum ověření, a jednotlivé kategorie výdajů mohou mít inflaci vlastní. Částky se zadávají v dnešních cenách a plán je sám zvyšuje; také výsledky se nejdřív ukazují v dnešních cenách a přepínač v horní liště je převede do budoucích korun a zpět. Jinou inflaci nebo jiný její průběh si můžete vyzkoušet ve variantě plánu.